O provokaci

Co dělají sochy …když provokují?  Vlastně nic. Obvykle si jen tak stojí.

Někdy leží v příkopě. Někdy cestují z pompézních míst na ty méně okázalé. Někdy až do temných dvorků schovat se před světem, někdy až na skládku či do tavících pecí. A někdy přece jen i zpět. Nebo kousek aspoň kousek vedle, do sousedství původní důstojnosti. To se pak socha může znovu nadechnout a zvědavě si prohlíží novou destinaci své životní anabáze, nové tváře, slýchá starosti nové doby…

Sochy provokují už jen tím, že stojí.

Nebo také nestojí a měly by někde stát. Provokují naše myšlení i činy aniž by mrkly brvou. Provokují svým stvořitelem, byl moc nebo naopak příliš málo nóbl, zručný umělec nebo patolízal? Vtipně nadsadil proporce nebo mu to nevyšlo? A proč ta socha vypadá jinak, než jsme zvyklí? Sochy mohou provokovat svým postojem stejně dobře, jako to umí náš domácí puberťák. A rozčiluje nás to stejně intenzivně :o).

Provokují také hodnotami, ke kterým se hlásí…a to už je vážnější…přesto…provokace nutí k polemice a když polemizujeme, tak většinou i kriticky myslíme, hledáme argumenty, profilujeme sebe sama, vracíme se k tomu, co je pro nás v té neviditelné energii etiky a estetiky důležité. Dokážeme nezapomenout. I s kamennou tváří tak lze rozproudit lymfu společnosti.

Autor: Lenka Mrázová

Pomáhám vlastníkům, správcům či pracovníkům muzeí a památek objevit jedinečný potenciál právě jejich místa či instituce. Věnuji se strategii vzdělávacích aktivit, tvorbě doprovodných programů a informačních textů, zlepšování přístupu průvodců a lektorů a výuce muzejních a památkových pracovníků. Poznávací aktivity na památkách a v muzeích jsou mojí vášní už více jak 15 let. Více o mně zde>>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *